Fotogenické město Sobotka leží v Jičínské pahorkatině v nadmořské výšce 305 metrů nad mořem. Sobotka byla na město povýšena v roce 1498 králem Vladislavem II. Jagelonským. Feudálním panstvím patřila pod hrad Kost v Českém ráji. V roce 1666 postavil Humprecht hrabě Czernín z Chudenic (1628 - 1682) dominantu města lovecký zámeček Humprecht. Zámek patřil do roku 1926 šlechticům Kinský del Borgo Netolický, pak byl prodán městu, rodu patří dosud hrad Kost či zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou.

Toulky Hornosázavskou pahorkatinou začněme v žst. Uhlířské Janovice na trati Kolín - Ledečko. Trať byla postavena po částech. 15. prosince 1900 byl otevřen úsek Kolín - Ratboř (cukrovar) - Uhlířské Janovice, 6. srpna 1901 byl zprovozněn i zbylý úsek do Ledečka, kde se trať napojila na páteřní posázavskou trať Čerčany - Světlá nad Sázavou. V žst. Uhlířské Janovice nyní probíhá generální rekonstrukce zabezpečovacího zařízení.

Rožmitál je znám čtenářům „Cestujeme s Obzorem“ z 24. 10. 2020, kdy byl železniční svět v oblasti okraje centrálních Brd ještě v zdánlivém pořádku. Je zajímavé, že předchozí vedení Středočeského kraje naopak ještě v GVD 2021 počet spojů do Rožmitálu navýšilo a bylo možno krásné podbrdské město navštívit pohodlně celotýdenně i v dopoledních hodinách (odjezd z Březnice v 9.20 h), to naopak v roce 2020 nebylo možné. V Rožmitále je totiž celoročně otevřeno Podbrdské muzeum s rozsáhlou expozicí vývoje místního maloprůmyslu - cvočkařství a stálá sbírka historických automobilů, v prodeji jsou i pohlednice s příjezdem prvního vlaku do Rožmitálu 11. 6. 1899.

Po nástupu nové vlády Středočeského kraje v režii PirSTAN přestala platit jakákoliv pravidla a proto vlaky od GVD 2022 nepojedou do Lužce nad Vltavou a to i přesto, že byl na trati postaven zdvihací železniční most v Lužci nad Vltavou včetně zbrusu nové železniční zastávky a nového zabezpečovacího zařízení nové generace, jímž se pyšní SŽ.

Naše nejdelší lokální trať Rakovník - Blatno u Jesenice - Bečov nad Teplou (88 km, trať 161) protíná několik krajů, což je něco podobného jako když se handrkují majitelé bytů v kultovním filmu Vlastníci. Trať je pozoruhodná i zabezpečením jízdy vlaků. V úseku Rakovník-Jesenice je řízena dirigujícím dispečerem se sídlem v žst. Jesenice jako D3, úsek Jesenice - Blatno je řízen dle předpisu D 1 (výpravčí Jesenice a Blatno u Jesenice), úsek Blatno - Bečov nad Teplou je řízen dle D3 se sídlem dirigenta v sídle uzlové DOZ Blatno u Jesenice.

O dirigované trati Ejpovice - Radnice jsem psal v „Cestujeme s Obzorem“ 12. 8. 2019. Nyní jsem se na trať vrátil. Dirigovaná trať DOZ žst. Ejpovice - Radnice, začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Ejpovice v km 8,065 a končí v zarážedle kusé koleje 2a v dopravně D3 Radnice v km 6,809: staničení je totiž rozděleno na dva úseky, druhý úsek začíná v úvraťové dopravně Stupno, která leží v prvním úseku v km 19,614 a v km 0,000 úseku Stupno-Radnice.

Pln optimismu jsem psal v „Cestujeme s Obzorem“ (4. 10. 2020) jak kralovický železniční spolek bojuje o obnovu 24 let neprovozního úseku tratě Kralovice - Mladotice a že léta tyto snahy blokoval Plzeňský kraj. Když konečně Plzeňský kraj vzal nejen mladotickou dráhu na milost a byl nakloněn obnově tratě, tak zvítězila v krajských volbách 2020 v Středočeském kraji antiželezniční klika pod vedením PirStan. A tak od GVD 2022 bude veškerá pravidelná osobní doprava na trati Rakovník - Kralovice zastavena a to v Středočeském i Plzeňském úseku.

Další zastavení na trati Čelákovice - Neratovice (viz předchozí Cestujeme) je v bývalé žst., nyní degradované na nz Lázně Toušeň (km 3,727). Nz v názvu tarifního bodu Lázně Toušeň je pouze iluzorní - obě vlečky odbočující z koleje č. 1 výhybkou č. 4 v km 3,860 jsou dle zarostlosti kolejí mimo provoz, navíc vlečka Prefa je na první pohled nesjízdná, neboť PZZ přes hlavní silnici do závodu má koleje, ale žlábky jsou zalité asfaltem! I přesto je vlečka ve všech pomůckách i Seznamu provozovaných (!) vleček k 13. 9. Drážního úřadu vedena jako provozní vlečka. Viz https://www.ducr.cz/cs/potrebuji-si-vyridit/sekce-provozne-technicka/provozovani-drahy-drazni-dopravy

Trať Čelákovice - Neratovice byla zprovozněna ve dvou časových obdobích. Kuriozitou je i dvojí staničení. Úsek Čelákovice - Brandýs nad Labem byl otevřen již 11. ledna 1883, úsek Brandýs - Neratovice až 15. července 1899, trať vede z Neratovic úvratí, neboť již v roce 1880 vedla v původní stopě vlečka do cukrovaru Kostelec nad Labem, v odbočení vlečky pak vznikla v roce 1899 žst. Jiřice (zrušena byla po 98 letech, v roce 1997).

V roce 1947 bylo rozhodnuto, že bude zvýšena hlubinná těžba hnědého uhlí u obce Malé Straciny, proto byla vybudována odbočka z maďarské tratě Ipolytarnóc - Balassagyarmat ze stanice Nógrádszakál. Přesně před sedmdesáti lety 12. září 1951 byla trať zprovozněna peážně přes maďarské území do Lučence přes Kalondu. V roce Pražského jara 1968 bylo ujednáno, že i v rámci nově vzniklé federace ČSSR, bude zřízen okres Veľký Krtíš. Proto byla trať z Malých Stracin prodloužena 28. února 1978 do Veľkého Krtíše.

Každý železničář, pamětník časů Československý státních drah (ČSD), by si mohl pamatovat zlatou éru železničního přechodu Fiľakovo - Somosköújfalu. Například v jízdním řádu ČSD 1987/1988 jezdil přes tento přechod vedle několika párů osobních vlaků i mezinárodní rychlík Beograd - Warzsawa (!), v roce 2003 jezdily ještě dva rychlíky relace Budapest – Čadca (alternativně vycházely a končily v Žilině či Zvolenu).

Do města UNESCO Levoča se dá dojet i netradičně přes Štrbské Pleso. Spíš se do Levoče po kolejích dojet nedá. Cestu lze zahájit po výstupu z vlaku v žst. Štrba. Ze Štrby na Štrbské Pleso byla prvně vystavěna ozubnicová dráha již v červenci 1896 pod maďarským názvem Csorbatoi Fogaskerekü, Slovensko jak známo, bylo asi tisíc let do roku 1918 součást Uherského království.

Právě přítomno: 176 hostů a žádný gestor